Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

Sborník Havlíčkobrodsko

Jako každý rok v prosinci, i letos vydaly Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravský zemský archiv v Brně - Státní okresní archiv Havlíčkův Brod rukou společnou sborník příspěvků o historii regionu Havlíčkobrodsko. Nad stránkami jeho již 24. čísla si na své přijdou všichni milovníci dějin Havlíčkova Brodu i širšího okolí našeho města na Českomoravské vrchovině.

Existovaly Zemské brány na Českomoravské vrchovině?, ptá se ve stejnojmenné stati Petr Hejhal a předkládá výsledky svého výzkumu indicií zabezpečení česko-moravské hranice na přelomu raného a vrcholného středověku.
V těsném zázemí dnešního Havlíčkova Brodu najdeme dodnes unikátně zachovanou skupinu dvorů, jejichž stáří zhusta sahá až do doby velké německé hornické kolonizace v polovině 13. století. Problematikou jejich výzkumu se zabývá práce P. Rouse Dvory v okolí Havlíčkova Brodu a možnosti jejich zkoumání.
Kaple Božího hrobu při augustiniánském klášteru sv. Rodiny v Havlíčkově Brodě je námětem studie, jejíž autor T. Řepa tuto drobnou církevní stavbu nejen podrobně popisuje, ale i zasazuje do historického kontextu a přibližuje čtenáři dobové vnímání a přístup k historizující architektuře.
Tradicím i současnosti Masopustu na Havlíčkobrodsku se v důkladné etnografické studii věnuje V. Holendová. Jak období od Tří králů do počátků předvelikonočního půstu prožívali naši předkové a co z těchto tradic přežilo do dnešní doby?
O šedesátiletých dějinách významné německobrodské textilní firmy Jan Veselý a synové se rozepsal M. Kamp. Největší průmyslový podnik ve městě vznikl v 80. letech 19. století a přežil obě světové války, aby jeho jméno zaniklo na následky druhé z nich.
Světelský zámek se v době následující po mnichovském diktátu stal útočištěm uprchlíků z obsazených území, zejména německých antifašistů, kteří se ocitli v přímém ohrožení života. Pohnutou dobu a její události připomíná článek A. Jindrové Uprchlický tábor ve Světlé nad Sázavou v letech 1938-1939.
Jinošských let strojírenského průmyslu v našem regionu se týká stať E. Veselého Strojírna Jana Pujmana v Novém Ransku. Jak je možné, že se nevelká rodinná firma prosadila v tvrdém konkurenčním boji na trhu zemědělské techniky nejen mezi tuzemskými, ale i americkými a německými výrobci?
O Listině opata Jaroslava II. ze 13. 7. 1318, jež nás přes propast staletí spravuje o nejstarších dějinách Světelska, o tragických událostech neklidných časů na počátku vlády krále Jana Lucemburského i o problémech staroslavného vilémovského kláštera, referuje ve své zprávě A. Křivská.
K mnohem mladším událostem odkazuje stať M. Sladkowského Církev československá husitská ve Veselém Žďáru. „Ve Veselém Žďáru byla vždy pevná stráž těch, kteří v lásce k církevnímu dílu, v pravé obětavosti a lásce tvořili oporu duchovenské práci."
Změny ve struktuře a názvosloví organizací mládeže v letech 1945-1990 na příkladě malého města Golčova Jeníkova mapuje v podrobné sondě J. Holý. Text je doplněn kolekcí otisků dobových úředních razítek, jež o době svého vzniku hovoří jiným způsobem, ale stejně výmluvně.
Z roku 1924 a z časopisu Kámen pochází článek E. Edgara Vznik průmyslu kamene na Světelsko-Lipnicku, jenž je patrně jediným souvislejším pramenem k poznání raných dějin této kdysi významné výroby v našem kraji. Čtenář vedle informací samotných ocení také krásný jazyk textu, který Havlíčkobrodsko přináší v nezkráceném rozsahu.
Obě recenze zařazené do 24. čísla Havlíčkobrodska napsal Z. Pehal: první se zabývá knihou E. Štědré Golčův Jeníkov z roku 2002, druhá společným dílem E. Štědré, J. Kreibicha, M. Růžičky a V. Tučka Vilémov z roku 2004. K hodnocení obou titulů autor přidává množství vlastních postřehů a úvah týkajících se dějin obou obcí.
Samotný závěr sborníku tradičně patří výročním zprávám obou vydavatelů, tj. Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravského zemského archivu v Brně - Státního okresního archivu Havlíčkův Brod, za předchozí rok (2009).
Aktuální 24. číslo Havlíčkobrodska má 257 stran a vychází v nákladu 200 výtisků. Publikaci lze zakoupit za 150 korun v návštěvní době v sídle havlíčkobrodského muzea (Havlíčkův dům), případně ji lze objednat na adrese Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstí 19, 250 01 Havlíčkův Brod, e-mailem na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo telefonicky na čísle 569 429 151.