Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

Sborník Havlíčkobrodsko č. 25

Jako každý rok v prosinci, i letos vydávají Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Havlíčkův Brod rukou společnou sborník příspěvků o historii regionu Havlíčkobrodsko. Nad stránkami jeho již jubilejního 25. čísla si na své přijdou všichni milovníci dějin Havlíčkova Brodu i širšího okolí našeho města na Českomoravské vrchovině. Velká stať Petra Horáka Proměny Havlíčkova náměstí v Havlíčkově Brodě přiblíží čtenáři centrum Havlíčkova od samotného počátku až do současnosti. Autor se svým originálním projevem zmiňuje všechny absurdity i historické milníky ve vývoji náměstí. Samozřejmě hodnotí i rekonstrukci poslední a ukazuje, jakým živým organismem tento prostor vždy byl.
Michal Kamp i v letošním sborníku pokračuje svým výčtem německobrodských továrníků a tentokrát padne slovo na osobu nejvýznamnější. Půl století Vojtěcha Weidenhoffera je prací dalece přesahující popis jedné živnosti, ale jde o příběh muže majícího na dějiny Německého Brodu v 19. století největší vliv.
Josefa Menšíková – žena Německého Brodu 19. století od Petra Tvrdého mladšího je článkem popisujícím život výrazné, ale nepříliš známé ženy, která dalece vynikala mezi svými vrstevnicemi a taktéž nemálo otiskla svou stopu do historie města.
Další sborníkovou osobností je Antonín Basch. Tento německobrodský rodák židovského původu se za první republiky i v poválečné éře stal významným ekonomem s mezinárodním uznáním. Jeho osudy a názory představuje Alena Jindrová.
Pavel Rous ve sborníku zase představuje své dosavadní výsledky dlouholetého zájmu o Středověké a raně novověké dvory v okolí Havlíčkova Brodu.
Janáčkova strojírna ve Starém Ransku je pro Eduarda Veselého logickým pokračováním v mapování rakouskouherského a prvorepublikového průmyslu na Ždírecku, jak již ukázal v minulých číslech tohoto sborníku. Autor článku dohledal zajímavé prameny a nechybí vydatná obrazová příloha z činnosti Janáčkovy živnosti.
Neutuchající zájem Aleny Křivské o světelský kostel je opět znát v její zprávě Petr a Domaslav z Lipničky a jejich donace světelskému kostelu v roce 1381. To by neměl vynechat žádný obdivovatel světelské dominanty.
Petr Tvrdý mladší ve své druhé práci zmiňuje Restaurování renesančních maleb na fasádě domu čp. 179 v Havlíčkově Brodě jako jedinečný pokus o obnovu původních maleb, z čehož se dá nemálo přiučit a především inspirovat.
Obdivuhodná zpráva je od Jana Juráčka pojednávající o Zaniklém dobývání železné rudy u Dlouhé Vsi a Mírovky na Havlíčkobrodsku, o čemž se v odborných i laických kruzích téměř nevědělo.
Emil Artur Pittermann-Longen (Historie jednoho obrazu a přátelství s Jaroslavem Haškem) od Markéty Odehnalové je příspěvkem k poznání osobnosti známého malíře, ale také snahou odhalit pozadí nedávno objeveného Longenova obrazu s tématikou Havlíčkova Brodu.
Miloš Doležal se zase snaží o nový pohled na osobu Josefa Toufara ve stati Jsem vaším farářem v Číhošti (pokus o portrétní skicu P. Josefa Toufara) na základě doposud málo známých pramenů a fotografií.
Naopak o konci komunistického režimu je příspěvek Víta Suchého o Havlíčkově mládeži čili o souboji skomírající státní moci s partou mladých lidí odmítajících si nechat diktovat, jak mají žít.
A Jaroslav Holý nadále pokračuje v mapování aktivit na severu regionu článkem Klub českých turistů - jeho struktura a organizační začlenění v letech 1945-2010 na příkladu města Golčova Jeníkova.
Samotný závěr sborníku tradičně patří výročním zprávám obou vydavatelů, tj. Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravského zemského archivu v Brně – Státního okresního archivu Havlíčkův Brod, za předchozí rok (2010).
Aktuální 25. číslo Havlíčkobrodska má přes 330 stran a vychází v nákladu 200 výtisků. Publikaci lze zakoupit za 160 korun v návštěvní době v sídle havlíčkobrodského muzea (Havlíčkův dům), případně ji lze objednat na adrese Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstí 19, 250 01 Havlíčkův Brod, e-mailem na Diese E-Mail-Adresse ist gegen Spambots geschützt, Du musst JavaScript aktivieren, damit Du sie sehen kannst. nebo telefonicky na čísle 569 429 151.

 

Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod