Úvod > Havlíčkobrodsko > Významné osobnosti

Významné osobnosti Havlíčkobrodska

Dovolte nám, abychom Vám představili některé významné osobnosti Havlíčkova Brodu a okolí. Náš region se může pyšnit hned několika velmi známými jmény zdejších rodáků a obyvatel.

Vavřinec Benedikt Nedožerský (1555-1615)

Renesanční slovenský humanista, pedagog a školský reformátor. V letech 1600 - 1604 byl správcem zdejší městské školy. Roku 1603 zde dokončil svoje nejvýznamnější dílo, latinsky psanou první českou mluvnici.

Beckovský Jan František (1658-1725)

Katolický kněz, barokní spisovatel, historik. Autor knihy „Poselkyně starých příběhův českých“ a nejstaršího u nás dochovaného herbáře. Jeho rodný dům stál na Smetanově náměstí, dnes je zbořen.

Dobrovský Josef (1753-1829)

Největší postava českého osvícenství a počátků národního obrození „první světový Čech nové doby“ (Masaryk). Jazykovědec, historik, zakladatel slavistiky, důsledný obhájce svobody vědeckého myšlení, představitel osvíceného racionalismu a kriticismu. V letech 1762 - 1766 studoval na německobrodském gymnasiu, kde se poprvé setkal s češtinou.

Havlíček Karel Borovský (1821-1856)

Karel Havlíček borovskýZakladatel politického novinářství, spisovatel a básník. Myslitel evropského typu, zastánce politického a ekonomického liberalismu. Svojí básnickou tvorbou výrazně ovlivnil vývoj české satiry. Statečným zápasem s rakouským absolutismem i tragickým osudem se stal symbolem boje proti útlaku, věrnosti ideálům demokracie a svobody. V letech 1832 - 1838 navštěvoval německobrodské gymnasium. Z německobrodského otcovského domu byl 15. prosince 1851 odvezen do Brixenu.

Klofáč Václav Jaroslav (1868-1942)

Český politik, novinář, zakladatel České strany národně sociální, poslanec říšské rady. Pro svoje protirakouské postoje byl vězněn. V roce 1918 předseda Národního výboru a člen Národního shromáždění. V první československé vládě 1918 - 1920 zastával funkci ministra národní obrany. Na zdejším gymnasiu studoval v letech 1877 - 1885.

Kobzinová Kateřina Barbora (1673-1730)

Šlechetná zakladatelka německobrodského gymnasia. Vdova po císařském rychtáři Tomáši Kobzinovi, která v závěti odkázala 8 600 zlatých nadaci na zřízení latinské školy.

Kutlvašr Karel (1895 -1961)

Armádní generál čs. armády, legionář, za druhé světové války člen vojenské ilegální organizace „Obrana národa“, vojenský velitel Pražského povstání v květnu 1945. V roce 1949 byl zatčen a v protiprávním procesu odsouzen na doživotí. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii a v roce 1968 plně rehabilitován „in memoriam“. V Německém Brodě navštěvoval měšťanskou školu a Obchodní akademii (1910-1911).

Reynek Bohuslav (1892-1971)

Malíř, grafik a ilustrátor, básník lyrického náboženského zaměření. Rodák z Petrkova u Havlíčkova Brodu, kde prožil značnou část svého těžkého života. Po roce 1948 nebyla jeho tvorba vydávána a básník žil v Petrkově ve velmi skromných poměrech.

Rubeš Jaromír (1814 - 1853)

Spisovatel národního obrození, autor deklamovánek, humorných veršovaných skladbiček oblíbených v české měšťanské společnosti a próz s vlasteneckou tematikou zobrazujících s humorem i satirou svět měšťanských vrstev. Na německobrodském gymnasiu studoval v letech 1826 - 1832.

Smetana Bedřich (1824-1884)

Slavný hudební skladatel, který povznesl českou hudbu na světovou úroveň. Autor 9 oper, cyklusu symfonických básní „Má vlast“, komorního díla „Z mého života“ a řady dalších skladeb. V Německém Brodě studoval na gymnasiu v letech 1836- 1839.

Stamic Jan Václav (1717-1757)

Rodák z Německého Brodu, hudební skladatel, vynikající houslový virtuos, zakladatel Mannheimské instrumentální školy. Skládal symfonie, houslové koncerty a komorní skladby. Jeho otec Antonín Stamic byl varhaníkem v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie a též malířem. Od roku 1741 působil Stamic v Mannheimu, kde byl ředitelem orchestru a je doloženo, že Německý Brod dvakrát navštívil.

Tajovský Vít Bohumil (1912 - 1999)

Kněz řádu premonstrátů, archivář a knihovník v želivském klášteře, učitel náboženství, filosofie, dějin a latiny na gymnasiu v Humpolci, od roku 1948 opat kláštera. V roce 1950 byl zatčen, v procesu s duchovními nespravedlivě odsouzen a propuštěn až v roce 1960 na amnestii. Do funkce opata se vrátil po listopadové revoluci 1989. Na brodském gymnasiu maturoval v roce 1931.

Weidenhoffer Vojtěch (1826-1901)

Továrník, poslanec českého zemského sněmu, šiřitel bramborářství a škrobárenství. Byl propagátorem nových metod a technologií, v roce 1869 byl v jeho mlýně, jako první v našem kraji, postaven parní stroj. Významná byla jeho činnost v místní správě, v dobrovolných spolcích a opomenout nelze ani jeho účast na dobročinných podnicích. Vlastním nákladem postavil tzv. nový chudobinec, finančně se podílel na výstavbě veřejné nemocnice a na výdlažbě náměstí.

Zahradnický František (1867-1930)

Profesor MUDr. František Zahradnický, první primář německobrodské nemocnice. Vynikající operatér, autor 80 vědeckých prací z oboru chirurgie, neúnavný propagátor všeobecné zdravotní péče. Do nově postavené německobrodské nemocnice nastoupil v roce 1897 a působil zde s přestávkou během 1. světové války až do roku 1926. Významná byla i jeho činnost sociální, mimo jiné byl spoluzakladatelem celostátní „Ligy proti tuberkulose“.

Zrzavý Jan (1890-1977)

Malíř světového významu, grafik a ilustrátor. Umělec osobitého výrazu, nezařaditelný do žádného akademického směru. Vrcholem jeho tvorby je meditativní malba stále se opakujících motivů zachycující lyrické prožívání světa (Kristus, Kleopatra, krajina Bretagne i krajina domova). Na německobrodském gymnasiu studoval v roce 1901-1902.

Štáfl Otakar (1884-1945)

Akademický malíř, grafik a ilustrátor. Iniciátor vybudování pomníku Karla Havlíčka v parku Budoucnost a založení Památníku Karla Havlíčka. Proslul olejomalbami Vysokých Tater a tvorbou ex libris pro významné osobnosti českého kulturního života. Tragicky zahynul při náletu spojenců na Prahu v únoru 1945.

Partnerské weby