Zaniklá cihelna u Termesiv
Při stavbě JV obchvatu Havlíčkova Brodu byla u Termesiv objevena zaniklá novověká cihelna.
Více informacíObjevujte
Svatá Anna
„Svatá Anna, chladno zrána.“ Každý jistě už pocítil chladnější rána, která se od svátku sv. Anny dne 26. července začínají postupně objevovat. Svatoanenských poutních míst je celá řada, Havlíčkovu Brodu je nejbližší to v Pohledu (dříve Frantálu). Během poutí se zpívaly různé písně se vztahem k danému místu, které byly někdy vydávané tiskem – jako tzv. kramářské písně.
Více informací
O co dnešní děti přicházejí
Kdysi děti pomáhaly v domácnosti a v hospodářství se vším, co bylo v jejich silách.
Více informací
Není pec jako pec
Na Dnech řemesel v Zemi Keltů v Nasavrkách prezentovali Mgr. Alena Jindrová a Mgr. Aleš Knápek sklářskou pec ve Vlkovsku a výrobu skla od dob pravěkých až po novověk. Repliky keltských náramků vyráběl ve Vlkovsku před dvěma lety Gerhard Putzgruber ze skanzenu v Elsarnu im Strassertal. Repliky středověkých skel zvládá s mistrovskou dokonalostí František Novák, na kterého se můžete i letos těšit na konci prázdnin ve Vlkovsku.
Více informací
Dělnická kolonie a druhoválečný lágr Štrauchovna
Přijďte se podívat na výstavu o archeologickém výzkumu, který se uskutečnil před stavbou JV obchvatu Havlíčkova Brodu. Jednou z prezentovaných archeologických lokalit je i dělnická kolonie a druhoválečný lágr Štrauchovna u Termesiv
Více informací
Svatojánské bejlí
Svatojánská noc byla spojena s mnoha magickými obřady a hlavně se sběrem bylin, kterým se v tomto období přisuzovala magická moc. Někde se rostliny sbíraly před východem slunce, jinde při poledním zvonění o svatojánském svátku, některé v noci na sv. Jána.
Více informací
Mattioliho Herbář
Již v roce 1544 vydal významný italský lékař a učenec Pietro Andrea Mattioli v Benátkách svůj Herbář neboli Bylinář jako komentář k překladu latinského textu De materia medica (Pedacius Dioskurides), a v roce 1554 vychází již jako samostatné rozšířené vydání.
Více informací
Jan Žižka v obraze
Letošní rok je významně spojený s Janem Žižkou, který před 600 lety skonal u nedaleké Přibyslavi. Na tohoto husitského vojevůdce pamatují dějiny až do dnešních časů – nejinak tomu bylo i v 1. polovině 20. století, kdy vzniklo několik obrazů uložených v muzejní obrazové sbírce.
Více informací
Jak vznikalo muzeum
„Zvláště nárožní arkýřový pokoj je zcela věrným obrazem, jak vypadal onoho neblahého dne, 16. prosince 1851, kdy byl z něho Karel Havlíček do Brixenu vyvezen. Tytéž postele, týž noční stolek, táž almara, o níž Havlíček říkával, že jest tak veliká, že by se v ní mohla tancovat čtverylka…“ Takto popisoval muzejník František Petr v roce 1926 instalaci první havlíčkovské expozice v domě na náměstí, kde se (upravená) expozice nachází dodnes. Uvedený pokoj byl několikrát rekonstruován, F. Petr by ho ale jistě poznal i dnes.
Více informací
Kam kráčíš, Brode?
Historické plány, jako je tento z roku 1892, ukazují někdejší situaci i výhledy Německého Brodu.
Více informací
